Jdi na obsah Jdi na menu
 


Píseň Moudrého klobouku (5.)

24. 7. 2007
Za dávných dob, když jsem byl mlád a Bradavice též, panovala tu jednota, již jinde nenajdeš. To čtyři věrní přátelé rozhodli tehdy spolu zřídit tu všech na světě nejlepší kouzel školu. Společně učme potomstvo," řekli a netušili, že osud brzy zavelí, aby se rozdělili. Znal snad kdo lepší přátelé na celém světě širém, než byli lstivý Zmijozel s udatným Nebelvírem? Snad pouze další pár, o němž bylo sporu: Rowenu z hradu Havraspáru a Helgu z Mrzimoru. Co zvrtlo se? Byl opravdu tak špatný konec nutný? Nu, já tam byl a povím vám celý ten příběh smutný. Dí Zmijozel: Učme jen ty, co nejčistší krev mají." Havraspár zas: My jen ty, co nejchytřejší se zdají." A Nebelvír: Chci toho, kdo odvahu má a sílu." Jen Mrzimor byl ochoten brát všechny bez rozdílu. Prvotní přátel obavy zdály se liché být, vždyť každý z nich v své koleji jen koho chtěl, moh mít. A tak například Zmijozel, jak říkal jsem už prve, dál ke studiu přijímal jen mágy čisté krve. V Havraspáru pak učit se jen nejchytřejší směli, kdo k nebelvírským patřit chtěl, musel být ctný a smělý. Ostatní všichni skončili v dobráckém Mrzimoru a mezi čtyřmi přáteli nezdál se být stín sporu. Tak v naší škole život šel naoko bez potíží, čas nesvarů a rozmíšek už tehdy se však blížil a čtyři mocné pilíře bradavického hradu zachvěly se a začaly zápasit o nadvládu. Zdálo se tehdy, že boj ten, v němž druh se s druhem bije, neslavným koncem hrozí všem a škola nepřežije. Až jednoho dne po ránu Zmijozel náhle zmizel, a přestože pře ustaly, v srdce nám vešla svízel. Z té nerozlučné čtveřice tři mezi námi zbyli, koleje se však nikdy víc jak dříve nespojily. Teď moudrý klobouk přichází, vy víte,co se chystá: do kolejí vás rozřadím na čtyři různá místa. Letos však přidám něco víc, poslechněte,co zpívám: když dělíme žáky Bradavic, nepěkný pocit mívám. Plním sic jen svou povinnost, přesto se trochu zdráhám, mám obavy, že škole své do hrobu napomáhám. Ach,vězte všichni, kdo tu jste, že naše škola čelí, jak nikdy ve svých dějinách strašnému nepříteli. Teď musíme se sjednotit, za jeden táhnout provaz, jinak se zevnitř zhroutíme, tak z ní má zpráva pro vás. Však už jsem dost vás varoval, co říct jsem chtěl, to víte. Přistupte, ať do kolejí se nyní zařadíte.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář